:: MATUCHA @ BCN ::

zpět


		Carrer Libertat 5bis 3. 2. 2006 Inu přestěhoval jsem se do Gracie, do čtvrti, kde jsem doposud nebyl a jen jsem o ni slyšel. Neměl jsem vůbec tušení, že jde historicky o separátní obec, kterou nakonec Barcelona pohltila. Diky tomu má poměrně podobnej charakter baráků jako Raval s tim rozdílem, že je čistější a dražší. Popravdě je to docela příjemná oblast s pár náměstíčkama, na kterých se zdržujou lidi dlouho do noci a tak ;-).


		4. patro, dveře 14. 2. 2006 Vlastně jak je možný, že někdo tak pasivní jako já se přestěhuje? No leda tak, že mi je to nabídnuto a bydlení tady mi nabídla Madlen, kterou jsem poznal pred cca 5 lety v Praze, když jsme se účastnili svými profesemi na hře "Pokusy o její život" v provedení Divadla MUT. Ona hrála jednu dost rozlobenou postavu a já se pokoušel o něco za mixážním pultem.


		Všude se to loupe 4. 2. 2006 Jde o dům, kde Madlen už bydlela, když v Barceloně byla poprvý, vlastně bydlela v bytě o patro níž, než bydlíme teď.


		Detail 4. 2. 2006 Stěhoval jsem to všechno asi na 10x. Vždycky jsem něco zabalil dole v Ravalu do ruksaku nebo do "letištního kufru" a vyrazil jsem skrz uzoučké uličky a pak po Passeig de Gracia nahoru lehce nad Av. Diagonal. Cesta zhruba na půl hoďky a pár minut. Vlastně mi to trvalo asi 5 dní různýho přenášení, než jsem se doopravdy přestěhoval. Tahle fotka je z prvních dní, kdy eště ani nebyly pořádně skříně a tak vůbec to bylo dost improvizovaný. Nicméně sluníčko poránu je nádhera, tváře se mi teď v zimě dotýká asi okolo 10:00, díky čemuž nespim jako zabitej až do tří, aniž bych si byl vědom, že venku už je krásně, jako tomu bylo v díře.


		Pracovna 22. 2. 2006 Stejně jako v Ravalu mam místnost rozdělenou na dva skoro čtverce. V jednom je postel v druhym pracovna, která ještě prochází obdobím zapoličkovávání a malování. Resp. poličky jsem už našel na ulici a přidělal a teď už tam jenom hodit nějakou barvu (modrou). Samozřejmě ne na celou místnost. Mimochodem jsem k vánocům dostal stativ a tak se dá docela blbnout s dlouhou expozicí - to červený světlo je z optický myši.


		Chodba 4. 2. 2005 Nejtemnější část jinak nad poměry světlýho bytu. Všechno je vymalovaný na bílo a je to všechno holý. Malíř se s věcma moc nepáral a všechno co si dokážete představit je přemalovaný a zapra*ený od barvy. No aspoň tejden jsem jenom uklízel, bohužel třeba barva vylitá do záchodu a do vany, která nejde rozumně sundat nesvědčí o přílišné inteligenci dotyčného. Ale jako jo, bílej byt je sice věc studená, ale na druhý straně se tu dá dělat "lecos". Momentálně už to vypadá trochu jinak...


		Jídelna 4. 2. 2006 Popravdě nic moc, protože slouží i jako obyvák. Zvláštní je, že tady jsme zatim nic neudělali a furt je to holá bílá místnost, ale drobné malování už je na cestě. Už na to máme barvy, ale z původní oranž-cihlový jsme po pár photoshopovejch pokusech rychle upustili a musíme to jít vyměnit za modrou... Jo a máme tam televizi, kterou nikdo nepoužívá, dal bych jí pryč. Měl jsem dojem, že budu čas od času sledovat zprávy, ale nemam sílu je hledat mezi tim šílenstvím, co tu v televizi dávaj.


		Kuchyň 4. 2. 2006 Super vokýnko do galerie a s výhledem do "hor" za barcelonou.


		Kuchyň 4. 2. 2006 Druhá strana... kuchyň to neni nijak obrovská. Docela veselá věc se nám děje s lednicí, která brutálně mrazí. První dny byla na trojce a to dopadalo tak, že když jsem do ní dal třeba mandarinky, tak jsem je měl za chvíli naprosto zmražený. Řešení se zdálo nasnadě... dát to na minimum. Hm, ani ne, během měsíce se na zadní stranu namrazila vrsta tlustá asi 5cm a cokoli, co se dostane poblíž zadní straně je odsouzeno ke zkamenění. Nevim moc čim to je, zavírat to zavíráme dobře... asi je v pr* těsnění.


		Výhled z galerie 4. 2. 2006 Výhled máme rozdělenej na dvě části barákem, kterej zakrejvá Tibidabo... ale hned vedle aspoň bliká Fosterova vysílačka. Docela fajn, zvlášť si to člověk vychutná, když věší prádlo.


		"Výhled na Tibidabo" 4. 2. 2006 Věšet sem prádlo je docela nevnodné pro lidi trpící závratí, jsme už dost vysoko a všechno visí "nad propastí". Střecha přístavku pod náma je rájem všech kolíčkářů a občas je možné zahlédnout i nějaký ten hadérek. K tomu teď není zrovna nouze o silnej vítr... popravdě se o svoje věci vždycky bojim.


		Výhled odemne z pokoje 4. 2. 2006 Je to tak tak, o patro výš by to bylo lepší, ale i tak je to supr.


		Calle Libertad 4. 2. 2006 A tak to vypadá od Madlen z balkónu.


		Hokej 18. 2. 2006 Tady se sledoval hokej. Zleva Madlen, Miro, René a Marcin. Miro přijel na pár tejdnů se učit španělsky a využít a užít tak čas mezi festivalama, který na slovensku pořádá (www.vresk.sk). Díky němu se po dlouhý době objevily na scéně volňásky na různý koncerty - věc, na kterou jsem musel vždycky po odlepení se z plochy Ruzyňského letiště zapomenout. René přijel jenom na pár dní si prostě užívat, jinak má na starosti cosi v diplomacii a Marcin jest Mira kamaradom polskym z jazykovky s šílenym jménem Olé Languages. Jak moc neznam polštinu, tak jsem byl překvapenej, že si celkem vklidu rozumíme, i když s pár drobnými nedostatky jakože "šukaš meškanje" znamena "hledáš bydlení" a tak...


		Fosilo 4. 2. 2006 Nic neplatící a často štěkající člen domácnosti za svitu estufy (pec). Ihned vycejtí teplo a chová se jako by mu nemohly shořet chlupy.


		Rozlučka s Mirem 23. 2. 2006 Miro za krátkou dobu, co tu byl byl schopen získat docela dost kamarádů a tak rozlučkovej večírek nebyl vůbec marnej. Fotil jsem málo a na příliš dlouhou expozici (ponaučení). Zleva Naďa (slovenka, co s náma měla původně bydlet), Miro, Marcin, Zuzana, Almudena (obě katalánky z Mirovy jazykovky) a brazilec, jehož jméno mi v hlavě bůhví proč neuvízlo.

zpět